1. Z A prošlých D bran mám ztvrdlou A kůži, z poká G ní A mám ztichlý D hlas
A usí D nám, na prsou A růži, kráčím G tam, A kam poutník D Čas,
v myšlen F#mi kách se potká Bmi s pýchou a G úctu obchá A zel,
A pozná D ní, den ze dne A vzrůstej, varuj G nás A všech příštích D zel.
2. Z písní znám, že lidé selžou, v očích strach a příkoří,
zabíjí své vlastní stíny, v touze mít jdou pokořit,
lhostejní jsou k trnům zvůle, když lásku potřísní,
poselstvím být, čistým štítem, modlitbou, jak přežít s ní.
3. B Každý E z nás se z bídy B schoulí k výmlu A vám a B ústup E kům,
B posklá E dá si vůli B z boulí, sladí A styl B a faleš E strun,
[: každý G#mi z nás už cítil C#mi lítost A a sílu smíře B ní,
B hledat E ráj je lidský B úděl, víra A v něj B nás nezmě E ní. :]